MILOVAT znamená UMÍRAT- 7.kapitola /1.část/

4. září 2010 v 14:09 | Team.TWILIGHT-TVD.Fans- sil_W_inka |  Milovat znamená Umírat - Sil_W_inka

7.kapitola /1.část/- ZRŮDA


Předešlý díl nejdete *TADY*


 Najednou bylo všechno...... rozmazané...." tvář se mu stáhla do výrazu, jako by ho bodalo tisíce jehel.

"Nemusíš o tom mluvit, jestli nechceš." instinktivně jsem ho objala.
"To... to je dobré." oplatil mi objetí. Cítila jsem, jak mi zabořil obličej do vlasů. Krev mi začala prudce pulzovat v žilách. U Tylera jsem taky cítila drobné chvění. Když jsem usoudila, že to trvá už moc dlouho, odtáhla jsem se. Díval se mi do tváře, ale já jsem měla oči sklopené. No i tak mi stačilo, aby jsem uhodla jeho výraz. Něžně mi zvedl bradu, abych se na něj podívala. Když jsem mu pohlédla do jeho hlubokých očí, zaskočilo mě, že jeho obličej byl obezřetný, ale zároveň něžný. Spatřila jsem i dobře skrývané -ale přesto viditelné- podráždění,  zastřené chtíčem.
"Emmm..... a jak to teda bylo.... dál?" vykoktala jsem ze sebe.
"Ou, promiň, zapoměl jsem se." věnoval mi oslnivý úsměv a šibalský pohled. "Najednou jsem letěl přes pult na podlahu. Než jsem se stihl vzpamatovat, už byla zase u mě a držela mi ruce pevně u země, aby jsem se nemohl bránit. Pocítil jsem ostrou bolest v noze. Podíval jsem se směrem odkud se ozývala v pravidelných intervalech. Měl jsem tam zabodnutý asi 20 centimetrový střep. Z toho místa mi prudce vytékala krev. Když jsem ´letěl´ ani jsem si nevšiml, že jsem narazil na zrcadlo, prorazil ho a pak spadl na zem. V tu chvílí jsem na bolest  -která by mě jinak silně dráždila-  ani nepomyslel. Vzhlédl jsem zpět k obličeji té děsivé ženy. Oči měla jak přikované k tomu místu, z kterého mi čouhal střep a stále vytékala ta červená tekutina. Pohlédla na mě a -nečekaně- se na mě usmála, tím odhalila sadu dokonalých bílých zubů. Barva očí se ji změnila na temně černou. Špičáky se jí prodloužily. Najednou děsivě zaječela. Tenhle jekot se změnil v urputný smích. Když mi znovu pohlédla do očí, smích se proměnil na tiché vrčení. Začala mi pomalu zvedat levou ruku. Když už jí měla u obličeje zhluboka se nadechla...." odmlčel se. "A pak mi přitiskla rty k zápěstí. No dál asi tušíš co se stalo." řekl a zvedl levou ruku. Prstem druhé ruky si přejel po jizvě tvaru půlměsíce a pak vzhlédl k mému obličeji. Přikývla jsem se zděšeným výrazem ve tváři. "Najednou vtrhl dovnitř můj bratr a vyrušil tu ženu. Ta byla v mžiku pryč.  Matt ke mě rychle přispěchal. Vytáhl mi střep z nohy. Dodnes si pamatuju jeho výraz, když mě pozoroval, jak se zmýtám na podlaze a hlasitě křičím, aby mě radši zabil, než abych musel snášet tu bolest, která mi zuřivě proudila celým tělem jako oheň, který se přiživuje na mojem utrpení a vteřinu co vteřinu je silnější."
"Nemusíš o tom mluvit." znovu ze mě vypadlo, když jsem viděla, jak jeho obličej opět nabral původního výrazu a dokonce -i když jsem nevěřila, že to jde- horšího než předtím.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

FANCLUB